Úvod » Aktuality » Století Jarmily Novotné, čestné členky Státní opery Praha

Století Jarmily Novotné, čestné členky Státní opery Praha

Připomínáme-li si sto let od narození první čestné členky SOP, komorní pěvkyně Jarmily Novotné (23. 9. 1907 – 9. 2. 1994), připomínáme si především světově proslulou českou pěvkyni a herečku, hvězdu operních domů v Berlíně a Vídni a dlouholetou přední sólistku Metropolitní opery v New Yorku. Na operním jevišti stála od svých sedmnácti let, když v pražském Národním divadle debutovala jako Mařenka a Violetta. Ačkoli mohla plně využít krásný zjev a herecké schopnosti také ve filmu, odmítla i Hollywood a oddaně sloužila opeře.

Po studiu vystupovala v Itálii nejprve ve Veroně, Neapoli, Florencii a Miláně. Z Berlína a Vídně okouzlovala Paříž i Salcburk. S naprostou jistotou zpívala Královnu noci i Paminu, Hraběnku i Cherubína, Olympii, Giuliettu i Antonii. Skvěle se přitom uplatnila také v operetě jako Rosalinda i Orlofsky, Giuditta a Frasquita. V italském repertoáru dominovaly její Gilda, Adina, Alice a Cio-cio-san, k českým rolím připojila Karolinu a Rusalku. S neomylným citem ovládala jakýkoli styl i písně v koncertních sálech. V Metropolitní opeře, kam ji uvedl Arturo Toscanini, prosadila anglicky Mařenku a po plných šestnáct sezon zde spoluvytvářela velkou éru jako Eurydika, Elvíra, Violetta, Mimi, Manon, Mélisanda či Oktavián. Za válečných let vystupovala po celých USA při desítkách akcí na podporu své vlasti. Její umělecké a lidské kvality ale poválečnému komunistickému režimu nic neříkaly. Doma přišla celá její rodina o veškerý majetek a zbyla jí jen možnost emigrovat. Přesto na své milované Čechy nikdy nezanevřela. Po sametové revoluci zde vydala knihu pamětí a dva gramofonové recitály, vystoupila pro Hudební mládež, v Divadle hudby a v sále Akademie věd, vzpomínala pro rozhlas i televizi, přijala čestné občanství Lázní Toušeně a své rodné Prahy a na Pražském hradě převzala Řád TGM. Byla milována a byla šťastna.

Krátce před svými 85. narozeninami zazněl její hlas poprvé a naposled také ve Státní opeře Praha: 1. 9. 1992 v úvodu slavnostního představení Rigoletta v árii Gildy z gramofonové desky a poté v živém poděkování za udělení čestného členství, z něhož měla upřímnou radost. První čestnou členkou Státní opery Praha se tak stala jedna z největších českých umělkyň 20. století.

Jan Králík

Další novinky

Kam dál?

Nepřehlédněte
Státní opera Praha Historie divadla v obrazech a datech - Obal knihy
Státní opera Praha – Historie divadla v obrazech a datech
Tomáš Vrbka
Státní opera Praha ve spolupráci s nakladatelstvím Slovart vydala reprezentativní publikaci zabývající se historií této významné kulturní instituce od jejího otevření v roce 1888 až do konce sezony 2002/2003. Kniha s názvem Státní opera Praha – Historie divadla v obrazech a datech se soustřeďuje výhradně na operní dění na této scéně, třebaže v minulosti divadlo pod různými názvy sloužilo také činohře, operetě a baletu. Díly věnující se těmto žánrům má Státní opera Praha v plánu vydat v následujících letech.

Copyright © 2004 – 2012, Státní opera - Národní divadlo » web 2142.net » webmaster » RSS