Management

PhDr. Ondřej Černý

PhDr. Ondřej Černý

Ředitel Státní opery

PhDr. Ondřej Černý se narodil 1. 10. 1962 v Praze. Po studiích na FF UK ( obor knihovnictví a vědecké informace), kde absolvoval v roce 1986 (1981 maturita na gymnáziu, 1981 složena státní zkouška z německého jazyka, 1982-83 mimořádné studium oboru divadelní a filmová věda), pracoval v letech 1987 - 1990 v dokumentaci Divadelního ústavu jako dokumentarista. V roce 1988 složil státní rigorózní zkoušku (PhDr.). V letech 1990-95 působil jako redaktor nově založeného časopisu Svět a divadlo. Od 1. ledna 1996 do března 2007 byl ředitelem Divadelního ústavu v Praze. 1. dubna 2007 byl jmenován ředitelem Národního divadla.

Je členem České komise pro UNESCO, členem Rady Pražského quadriennale a do roku 2010 byl členem Umělecké rady DAMU.

Je také činný jako nakladatelský redaktor a jako překladatel divadelních her z německého jazyka. Dramaturgicky spolupracuje s Pražským divadelním festivalem německého jazyka a je korespondenčním členem Saské akademie umění. Od prosince 2009 je též členem Rady Národního muzea.

S účinností od 5. března 2011 byl pověřen zastupováním ve funkci ředitele Státní opery.

Rocc

Rocc

umělecký šéf opery SOP

Operní režisér a scénický výtvarník Rocc vystudoval operní režii u A. Vaňákové na JAMU v Brně, postgraduálně studoval scénografii v Curychu a u rosalie v Offenbachu nad Mohanem. Získal stipendium Ministerstva kultury Slovinské republiky, podporovala ho také Slovinská akademie věd a umění.

V Komorní opeře JAMU inscenoval Pergolesiho Služku paní (1999) a operu A. Scarlattiho Šlechetná láska (2002), v ND v Lublani uvedl operní pohádku Princezna na hrášku E. Tocha (2003). Po úspěšných premiérách komorních oper J. Berga Eufrides před branami Tymen a Snídaně na hradě Šlankenvaldě v Brně (2004) zavítal do ND v Praze, kde inscenoval světovou premiéru opery MrTVÁ? M. Dvořákové a I. Medka. MrTVÁ? byla 2007 prezentována na mezinárodním festivalu soudobé hudby „50. Warszawska Jesień“.

V sezoně 2005/06 přednášel jevištní pohyb na pěveckých dílnách v německém Freyungu, kde režíroval komickou operu A. Lortzinga Zkouška na operu a Schubertův singspiel Spiklenci aneb Domácí válka. V NDB inscenoval světovou premiéru minimalistické opery Noci Dnem V. Zouhara (2005). V roce 2007 vytvořil pro pražské ND inscenaci světové premiéry opery Lacrimae Alexandri Magni T. Hanzlíka.

Rocc je autorem mnoha dalších projektů (instalace, tanec, nová média) v ČR, Slovensku, Slovinsku, Polsku, Švýcarsku, Rakousku a Německu, kde také spolupracoval jako scénograf v Leipziger Tanztheater. Je zakladatelem konceptu „postopera.forma“ se zaměřením na post-dramatickou hudebně-divadelní estetiku. Z dalších projektů jmenujme inscenaci opery Macbeth M. Košuta pro festival „Moravský podzim“ v Brně (2008), opery Ph. Glasse Kráska a Zvíře (NDB 2008) či inscenaci Haydnova Lékárníka (Opera ND Lublaň 2009). V roce 2010 nastudoval inscenace Rossiniho Popelky v ND Brno, Janáčkovy Šárky spolu s Martinů Ariadnou pro NDM Ostrava a světové premiéry opery Pastýř P. Šavliho v Opeře ND Lublaň. Nedávno připravil světovou premiéru opery La Dafne T. Hanzlíka a V. Zouhara v ND Brno.

Rocc v sezoně 2007/08 působil jako dramaturg Opery Slovinského národního divadla Maribor a v sezoně 2008/09 jako zástupce uměleckého šéfa JO NDB. V sezonách 2009/10 a 2010/11 umělecky vedl Janáčkovou operu NDB. Od sezony 2011/12 je uměleckým šéfem opery Státní opery, od 1. 1. 2012 se stane uměleckým šéfem opery Národního divadla v Praze.

Hana Vláčilová

Hana Vláčilová

pověřena uměleckým vedením baletu SOP

Bývalá sólistka Národního divadla patří k nejvýznamnějším osobnostem českého baletu. Během úspěšné kariéry ověnčené několika mezinárodními cenami ztvárnila desítky postav převážně klasického repertoáru a do mysli diváků se zapsala jako znamenitá balerína nadaná muzikálností, přirozeným hereckým projevem i vynikající taneční technikou.

V letech 1968 – 1973 vystudovala Taneční konzervatoř v Praze, v roce 1974 absolvovala stáž na Petrohradském (Leningradském) státním učilišti A. J. Vaganovové u N. M. Dudinské, zakončenou absolventským koncertem na scéně Mariinského divadla. Do Národního divadla v Praze nastoupila v roce 1974 a již v roce 1976 získala statut sólistky. V průběhu dvaceti pěti let tančila takové role, jako je Popelka, Giselle, Odetta a Odilie v Labutím jezeře, Klárka v Louskáčkovi, Julie v Romeovi a Julii, Kitri v Donu Quijotovi, Lisa v Marné opatrnosti, Frygie ve Spartakovi, Marie v Bachčisarajské fontáně, Sylfida v La Sylphide, Svanilda v Coppélii, Olympie v Hoffmanových povídkách a mnoho dalších. Působila také jako stálý host Komické opery v Berlíně a Státní opery v Berlíně, hostovala ve Španělsku, Francii, Rakousku, Polsku, v bývalém Sovětském svazu, Belgii, Finsku, Lucembursku, Austrálii, USA a na Kubě. Je držitelkou 1. a 2. ceny mezinárodní baletní soutěže ve Varně 1972 a 1976, 2. ceny baletní soutěže v Tokiu 1976, 1. ceny baletní soutěže v Bratislavě, ceny německé kritiky za rok 1978 a ceny Philip Morris Ballet Flower Award za rok 1995. Od roku 1994 působí jako pedagog na Taneční konzervatoři hl. m. Prahy, v letech 1998 – 1999 byla rovněž pedagogem baletu Národního divadla a v letech 1999 – 2004 šéfem baletu Laterny magiky. V roce 2009 nastudovala v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě romantický balet Giselle A. Ch. Adama.

Se souborem Státní opery spolupracuje již od roku 2005 jako pedagog a baletní mistr, v roce 2007 se jako choreograf a režisér spolupodílela na nastudování klasické verze Labutího jezera Petra Iljiče Čajkovského, které se zde s úspěchem hraje až dosud.