Denyce Graves

• Denyce Graves (mezzosoprano)
• Massimo Mercelli (flute)
• Czech Radio Symphony Orchestra, Rastislav Štúr (conductor)

Program

F. Cilea

• Adriana Lecouvreur – Acerba volutta (DG)
• Preludio (orchestra)

C. Saint-Saëns

• Samson et Dalila – Mon Coeur (DG)

Ch. W. Gluck

• Orfeo et Euridice – aria Orfeo / for flute and orchestra (MM)

H. Purcell

• Dido & Aeneas – Dido’s Lament (DG)

G. Donizetti

• Il concertino for flute and orchestra (MM)
• La Favorita – O mio Fernando (DG)

Intermission
 

E. Morricone

• Mission medley / for flute and orchestra (MM)

• Just You (DG)
• Give me Jesus (DG)
• Witness (DG)
• Every time I feel the spirit (DG)
• The joint is really jumpin’ down at Carnegie Hall (DG)

Denyce Graves (mezzosoprán)

Je celosvětově jednou z nejuznávanějších vokálních umělců vůbec. Své úspěchy a nadšené kritiky sbírá na čtyřech kontinentech. Deník USA Today ji označil za jednu ze „zpěvaček, které se mohou stat operními superstar 21. století“. A po jejích vystoupení v Atlantě Journal-Constitution napsal: „má-li lidský hlas moc dojmout člověka, pak je to hlas Denyce Graves.“

Kariéra Denyce Graves ji dovedla do nejznáměnších operních a koncertních domů. Kombinace jejího výrazu, bohatého vokálního umění a elegatního herectví, jež jí dovoluje obsáhnout širokou škálu osudů operních heroin ji získala úspěch u publika svých operních, koncertních i recitálových představení. Denyce Graves je obzvláště známá pro své interpretace rolí v Carmen a v Samsonovi a Dalile. Tyto její životní role ji zavedly do Metropolitní opery, Vídeňské opery, Královské opery Covent Garden, Opery v San Franciscu, Opéra National de Paris, Lyric Opera of Chicago, The Washington Opera, Bayerische Staatsoper, Arena di Verona, Deutsche Oper Berlin, Opernhaus Zürich, Teatro Real in Madrid, Houston Grand Opera, Dallas Opera, Teatro Colón v Buenos Aires, Los Angeles Opera i jinam.

V Metropolitní opeře Denyce Graves debutovala v sezóně 1995-96 v hlavní roli Carmen. Následující sezóny se tam vrátila, aby tuto roli ztvárnila v novém nastudování Franco Zeffirelliho pod taktovkou Jamese Levina. Jako Carmen zpívala i na zahájení sezóny 1997-98 v MET po boku Plácida Dominga, s nímž poté zpívala i v Samsonovi a Dalile jak v Metropolitní, tak i v Los Angeles Opera. Jako Saint-Saënsova svůdnice se představila i v Královské  opeře v Covent Garden a ve Washington Opera, pokaždé po boku José Cury.

Denyce Graves se často objevuje v různých rolích v předních operních domech v Evropě a v Severni americe. Nevyhýbá se ani moderní operní literatuře; v květnu roku 2005 ztvárnila hlavní roli v opeře Richarda Danielpoura Margaret Garner ve světové premiéře v Opeře v Michiganu. Dále ztvárnila i tyto role: Charlotte ve Wertherovi (s Andreou Bocelli) Judita v Bartókově Modrovousově hradu,  Azucena v Il trovatore, Nicklausse v Hoffmannových povídkách, Dulcinée v Massenetově Donu Quichottovi, hlavní roli v La Périchole, Amneris v Aidě, Cuniza ve Verdiho Oberto a mnoho dalších rolí v předních operních domech v Evropě a Severní americe. Svůj debut v roli Adalgisy v Normě zpívala slečna Graves v Opernhaus Zürich.

Denyce Graves spolupracovala s předními symfonickými orchestry a dirigenty po celém světě a s velmi širokým repertoárem. Vystoupila s Riccardo Chailly, Myung-Whun Chung, Charlesem Dutoitem, Christophem Eschenbachem, Jamesem Levinem, Zubinem Mehtou, Lorin Maazelem, Kurtem Masurem, Riccardem Muti a Mstislavem Rostropovichem. Mnohokrát vystoupila s Verdiho Requiem např. s Atlanta Symphony Orchestra, City of Birmingham Symphony Orchestra a Orchestre Philharmonique de Monte-Carlo včetně provedení na Rostropovichově rozloučení s National Symphony. Mahlerovy Písně o mrtvých dětech zpívala s Orquesta Sinfonica de Sevilla v jeho sídle a v Janově a dále s Kansas City Symphony v Kansasu. Mahlerovu Osmou symfonii zpívala při svém debutovém vystoupení s Izraelskou filharmonií. Slečna Graves vystoupila i na Koncertu pro planetu Zemi, což bylo gala představení pro summit OSN o životním prostředí. Tento koncert byl vysílán živě po celém světě a byl vydán pod značkou Sony. Při jejím debutu s Mussorgského Písněmi a tanci smrti ji doprovázela Filharmonie Los Angeles, při Ravelové Šeherezádě o to byl orchestr Teatro Massimo v Palermu a tamtéž se představila i v titulní roli v Honeggerově Antigoně. Ve Florencii se objevila, aby v několika představeních zpívala Handelova Mesiáše pod taktovkou Zubina Methy.

Denyce Graves se často objevuje v rozhlasu i v televizi jako hudebník, host, celebrita nebo vystupuje v dokumentech. Má svůj pravidelný týdenní pořad na celonárodním satelitním XM Radiu. Pořad se jmenuje Voce di donna a zabývá se hudbou a rozhovory s lidmi ze světa hudby, včetně jejích pěveckých kolegů, producentů, režisérů a manažerů.

Denyce Graves získala během své kariéry mnohá ocenění, např. Grand Prix du Concours International de Chant de Paris, Eleanor Steber Music Award v pěvecké soutěži v Opera Columbus, Jacobsonův studijní grant od Hudební nadace Richarda Tuckera. V roce 1991 získala ocenění Grand Prix Lyrique, které se uděluje jednou za tři roky společností Association des amis de l’opéra de Monte-Carlo.

Denyce Graves se narodila ve Washingtonu, D.C. kde navštěvovala Duke Ellington School for the Performing Arts. Ve svých studiech pokračovala na Oberlin College Conservatory of Music a na New England Conservatory. V roce 1998 získala čestný doktorát na Oberlin College Conservatory of Music. Časopis Ebony Magazine ji označil za jednu z „50-ti vůdčích osobností zítřka“ a časopis Glamour Magazine ji dal titul „Žena roku 1997“. V roce 1999 ji Radio WQXR Radio v New Yorku ji označil za „jednoho z poslů vážné hudby pro 21. století“. Denyce Graves byla několikrát pozvána na vystoupení do Bílého domu, a každý rok podporuje několik charitativních akcí na benefičních vystoupeních.