Edvard Hagerup Grieg: Peer Gynt – scénická hudba k dramatu Henrika Ibsena

Obsazení – Herci

• Peer Gynt: J. Langmajer
• Vypravěč a sedm dalších rolí: Ženich (Mads), Dědek z Dovru, Oklika, Nájemce, Pasažér, Muž ve smutku, Knoflíkář: P. Soukup
• Solveig, Anitra, ?se, Zeleně oděná: M. Procházková

V roce 1867 napsal norský dramatik Henrik Ibsen (1828–1906) pětiaktovkou dramatickou báseň Peer Gynt, která původně nebyla určena k jevištnímu provozování. Příběh se odehrává na různých velmi vzdálených míst (včetně Egypta) a zachycuje životní osudy světoběžníka Peer Gynta, jenž se po mnoha dobrodružstvích vrací jako stařec domů do Norska, aby se konečně setkal se Solvejgou, která na něho celý život věrně čekala a pro nešťastného hříšníka znamená poslední záchranu. V příběhu se prolínají realistický norský život i drsná příroda či exotické krajiny v Africe se snem, který Gynta zavede do říše krále trolů. V roce 1874 přišel Henrik Ibsen jako první na myšlenku spojit své drama s hudbou a sám oslovil Edvarda Griega. Bohatě vypravená premiéra díla 24. 2. 1876 v divadle Mollergaden v Christianii (dnes Oslo) slavila triumfální úspěch.

Za Griegova života byl Peer Gynt uveden ještě třikrát a skladatel pokaždé prováděl ještě další změny a dodatky. V roce 1886 pak ze scénické hudby sestavil dvě orchestrální suity op. 46 a 55, které se staly oblíbenou součástí koncertního symfonického repertoáru. Mimořádné popularity si získaly zejména překrásná symfonická věta Jitřní nálada (v dramatu předehra ke 4. jednání), Arabský tanec se zpěvem ženského sboru a mezzosopránovým sólem, kouzelná Solvejžina píseň nebo největší Griegův „hit“ V jeskyni krále hor – efektní orffovsky traktovaný sbor rozběsněných trolů.

Původní divadelní verze se sólisty, sborem a melodramy je známa mnohem méně než tyto suity. Státní opera Praha ji uvádí ke 100. výročí úmrtí velkého norského skladatele (zemřel 4. 9. 1907), který dvakrát dirigoval v Praze v Rudolfinu (25. 3. 1903 a 16. 4. 1906, podruhé Českou filharmonii) a k řadě českých hudebníků, zejména k Antonínu Dvořákovi a Josefu Bohuslavu Foersterovi, měl blízký osobní vztah.

• Úprava textu: Alain Perroux
• Z francouštiny přeložila: Anna Kareninová
• Nastudováno v norštině (zpěvní čísla)
  a v češtině (mluvené části).

Partnerem koncertů je Velvyslanectví
Norského království v České republice.