Francis Poulenc: Lidský hlas & Prsy Tirésiovy

V koprodukci s Operním festivalem v Maceratě, Itálie

Ve skvělé parodii Prsy Tirésiovy na text Guillauma Apollinaira vytvořil Poulenc prototyp „surrealistické opery“. Feministka Thérese má už dost své podřízené role ženy v domácnosti, zbaví se svých prsů a změní se v muže jménem Tirésias. Opustí svého manžela, který musí převzít ženskou roli. Zatímco se ženy semknou kolem generála Tirésia a bojují za svou emancipaci, manžel oznamuje, že staří mládenci musí rodit děti. Sám manžel jich za jediný den přivede na svět 40.000! Ale jak je uživit? Naštěstí Tirésias/Thérese je unaven/a životem bez lásky a všechno se vrátí do normálního stavu. Premiéra se uskutečnila v pařížské Komické opeře 3. 6. 1947.

Lyrickou tragédií o jednom aktu Lidský hlas vyvrcholila dlouhodobá spolupráce Poulenka s básníkem Jeanem Cocteauem. Ve svém monodramatu z roku 1930, které inspirovalo mj. i Roberta Rosselliniho k natočení filmu La voce umana s Annou Magnani, se Cocteau zaměřil na fenomén „odosobněné komunikace“. „Dialogický“ monolog hrdinky, která se naposledy pokouší navázat telefonický kontakt s bývalým milencem, je v Poulenkově zhudebnění sugestivní psychologickou studií a virtuózním kusem pro jedinou zpěvačku. Premiéra se konala 6. 2. 1959 v pařížské Komické opeře v režii a výpravě Jeana Cocteaua.

Inscenace Státní opery Praha Prsů Tirésiových vznikla v koprodukci s Operním festivalem v Maceratě, kde byla premiérována v divadle Lauro Rossi 15. a 17. 7. 2005 s italskými a francouzskými sólisty, orchestrem a sborem Státní opery Praha a setkala se s mimořádným ohlasem u diváků i odborné kritiky.

Prsy Tirésiovy zaznějí v české premiéře.

Premiéra: 22. 2. 2007