Daniel Mesguich

Daniel Mesguich studoval Conservatoire National Supérieur ďArt Dramatique v Paříži ve třídě Antoine Viteze a Pierra Debauchev letech1970–1973. Byl ředitelem několika divadel: v roce 1974 založil divadelní společnost Le Théâtre du Miroir, v letech 1986–1988 byl ředitelem divadla Théâtre Gérard Philippe de Saint-Denis, ze kterého se stalo Státní divadelní centrum. V letech 1991–1998 byl v čele divadla La Métaphore, Národního divadla v Lille. V roce 1998 založil společnost Miroir et Métaphores.

V letech 1975–1982 vyučoval na divadelní škole Théâtre-Ecole du Miroir, kterou sám založil. Od roku 1983 je profesorem herectví na pařížské Vysoké škole dramatických umění – dnes je tu nejdéle ze všech profesorů. Jako externí profesor přednášel na Umělecké fakultě Univerzity v Lille; mladým zpěvákům opery přednášel v Marseille dramatické umění, vedl mnoho různých stáží a dílen.

Režíroval velkou řadu klasických i soudobých her. Z těch nejvýznamnějších jmenujme díla Franze Kafky (Zámek), Pierra Marivauxe (Dvojí nestálost, Přestrojený princ), Jeana Racina (Britannicus, Andromaque, Bérénice, Mitridate), Antona Pavloviče Čechova (Platonov), Paula Claudela (Zlatohlav), Victora Huga (Maria Tudorovna), Williama Shakespeara (Hamlet – tři verze, Král Lear, Romeo a Julie, Titus Andronicus, Bouře), Moliéra (Don Juan). Na svém kontě má také řadu režií oper. Uvedl například operu Velký umrlec od Ligetiho v Opeře v Paříži, Prokofjevovu Lásku ke třem pomerančům v Komické opeře v Paříži, kompletní tetralogii Richarda Wagnera Prsten Nibelungův v Opeře v Nice a Divadle Champs-Elysées, Verdiho Maškarní ples v Opeře v Lille, Bergova Vojcka v Opeře v Montpellier, Offenbachovu operetu Pařížský život v Comédie Française. Jako divadelní a filmový herec se představil se například jako Tebaldeo, Jago, Hippolytos, Hamlet, Platonov, Camille Desmoulins, Don Juan či Pascal. Působí i jako rozhlasový herec a recitátor. Publikoval také několik úvah o divadle, věnovaných dílu Shakespeara a Racina.