Úvod » Umělci » Portrét

Jana Sýkorová

Sólistka Státní opery Praha

Ve Státní opeře Praha ztvárnila Jana Sýkorová od roku 1999 titulní role Carmen, Orlanda, Sloního muže (Laurent Petitgirard: Joseph Merrick řečený Sloní muž), Faidru (ve stejnojmenné opeře Emila Viklického), Smrt (Emil Viklický: Oráč a Smrt), poslední tři z nich z nich ve světové premiéře, a také Ulriku, Maddalenu, Fenenu, Suzuki. V roce 2002 převzala roli Carmen po Dagmar Peckové v Národním divadle, kde pak do roku 2008 vystupovala jako stálý host v rolích Káči, Panny Rózy ad. Jako Carmen účinkovala v osmi inscenacích. Francouzský kritik na webu Forum Opera označil v roce 2008 Janu Sýkorovou v Bednárikově inscenaci ND za „jednu z nejzajímavějších současných Carmen“.

Mezinárodní kritiku výkon Jany Sýkorové zaujal poprvé roku 2002 při francouzské premiéře Petitgirardovy opery Joseph Merrick řečený Sloní muž v Nice a na DVD, které následně vyšlo na labelu Marco Polo a bylo vyhlášeno časopisem Gramophone Magazine za DVD měsíce února 2005. Jana Sýkorová hostovala na wagnerovském festivalu ve Welsu jako Grimgerde, v Berlíně jako Smrt a znovu v Nice jako Maddalena. V roce 2007 úspěšně debutovala v londýnské Královské opeře Covent Garden rolí Maddaleny. Do Londýna se vrátila v roce 2008 s rolí Mercédès a jako cover Carmen a je tak z naší současné pěvecké generace zatím jediná, kdo na této prestižní scéně vystupoval ve více než jedné operní inscenaci. V roce 2010 ztvárnila vedle Carmen na dvou scénách roli Maddaleny ve francouzském Dijonu a debutovala jako Charlotte v ostravském Massenetově Wertherovi.

Kromě DVD Sloního muže se Jana Sýkorová podílela na CD Jiřího Bělohlávka s Dvořákovou operou Tvrdé palice (Supraphon 2004) a na DVD Gerda Albrechta s Dvořákovou Svatou Ludmilou (nizozemská TV 2009). Jako sólistka vystupovala na symfonických koncertech v Itálii, Francii, Německu, Velké Británii, Španělsku, Norsku, Dánsku, Polsku, Maďarsku, na Slovensku a v Japonsku; zpívala mj. Janáčkovu Glagolskou mši v tokijské Suntory Hall s prestižním orchestrem NHK pod taktovkou Charlese Dutoita. Spolupracovala s dalšími vynikajícími dirigenty jako jsou Daniel Oren, Renato Palumbo, Marco Guidarini, Roberto Rizzi Brignoli, Leopold Hager, Friedrich Haider, Jan Latham-Koenig, Eliahu Inbal, Ondrej Lenárd, Zdeněk Mácal, Bohumil Gregor. Její loňský program byl ve znamení Mahlerových Symfonií č. 3 a č. 2 „Vzkříšení“. Cti provést vrcholné dílo altového repertoáru Brahmsovu Altovou rapsodii se Janě Sýkorové dostalo v roce 2009 od Bernharda Klee, vyhlášeného znalce německé romantiky a osobního přítele Rafaela Kubelíka, a v roce 2010 od Ingo Metzmachera.

Únor 2011
Fotografie: Jana Sýkorová

Obsazení

Aktuální repertoár

Archiv

Vyhledat

Vyhledání lze specifikovat volbou
podle nasledujících kritérií:
podle oboru nebo podle abecedy.
Nepřehlédněte
Státní opera Praha Historie divadla v obrazech a datech - Obal knihy
Státní opera Praha – Historie divadla v obrazech a datech
Tomáš Vrbka
Státní opera Praha ve spolupráci s nakladatelstvím Slovart vydala reprezentativní publikaci zabývající se historií této významné kulturní instituce od jejího otevření v roce 1888 až do konce sezony 2002/2003. Kniha s názvem Státní opera Praha – Historie divadla v obrazech a datech se soustřeďuje výhradně na operní dění na této scéně, třebaže v minulosti divadlo pod různými názvy sloužilo také činohře, operetě a baletu. Díly věnující se těmto žánrům má Státní opera Praha v plánu vydat v následujících letech.

Copyright © 2004 – 2012, Státní opera » web 2142.net » webmaster » RSS