Luciana Gutman

Luciana Gutman náleží v oblasti kostýmního a scénického designu k výrazným osobnostem své generace. Spolupracovala s divadly v Argentině, Brazílii, Chile, Kolumbii, Francii, Řecku a Mexiku. Vytvořila celou řadu výrazných kostýmních návrhů k operám Giacoma Pucciniho (Děvče ze Západu, Tosca a Manon Lescaut), Francise Poulenka (Dialogy karmelitek), Gioacchina Rossiniho (Lazebník sevillský a Otello), Alexandra Zemlinského (Král Kandaules), Ernsta Křenka (Jonny vyhrává), Albana Berga (Vojcek), Wolfganga Amadea Mozarta (La clemenza di Tito a Figarova svatba), Julese Masseneta (Werther), Giuseppa Verdiho (Rigoletto, Macbeth a Otello), Richarda Wagnera (Tristan a Isolda), Benjamina Brittena (Utahování šroubu), Igora Stravinského (Život prostopášníka), Dmitrije Šostakoviče (Lady Macbeth), Luigiho Dallapiccoly (Vězeň), Mauricia Kagela (Variété), Astora Piazzolly (Maria de Buenos Aires) ad.

Luciana Gutman získala významných ocenění: byla odměněna cenou argentinského Fondu pro umění za rok 2002 a grantem francouzského velvyslanectví. V roce 2003 byla vybrána do užší nominace na uruguayskou divadelní cenu Florencia Sancheze za kostýmy k inscenaci hry Ariela Barchilóna Ya no está de moda tener ilusiones (Mít iluze už není v módě). Dvakrát obdržela argentinskou cenu ACE za nejlepší kostýmní návrhy roku, a to k inscenacím Dialogy karmelitek (2003) a Figarova svatba (2006). V témže roce 2006 získala ocenění chilské kritiky v kategorii nejlepší operní inscenace zahraničního díla za kostýmy k Brittenově opeře Utahování šroubu a znovu v roce 2007 za kostýmy k opeře Tristan a Isolda.