Home » Aktuelles » Projekt sezony 2009/2010: Velké příběhy romantismu

Projekt sezony 2009/2010: Velké příběhy romantismu

Na sezonu 2009/2010 připravila Státní opera Praha dramaturgický projekt Velké příběhy romantismu, jehož osu tvoří nová nastudování tří velkolepých děl představitelů hudebního romantismu 19. století, Richarda Wagnera (1813-1883), Petra Iljiče Čajkovského (1840-1893) a Julese Masseneta (1842-1912), zpracovávajících náměty různých historických údobí.

Jako svou první premiéru v sezoně nabídne SOP návštěvníkům Čajkovského balet Spící krasavice, v českém prostředí rovněž uváděný jako Šípková Růženka; na scéně dnešní Státní opery půjde již o šesté nastudování tohoto druhého nejhranějšího autorova baletu. Veřejnost tentokrát spatří dílo ve vzrušující dramaturgické úpravě maďarského režiséra a choreografa Yuri Vámose, proslulého adaptacemi klasických baletů, který děj původně pohádkového příběhu zasadil do prostředí carské rodiny na sklonku vlády v předrevolučním Rusku a hlavní hrdinkou učinil Annu Anderson, jež prožila celý svůj život v představě, že je carskou dcerou Anastázií. V inscenaci s názvem Spící krasavice – poslední dcera cara se v mysli hlavní hrdinky prolíná realita se vzpomínkami, drama o šťastném životě i tragickém zániku carské rodiny je velkou reminiscencí na klasický ruský balet s jeho patosem a virtuozitou. Představení slibuje nevšední zážitek pro milovníky silných příběhů i špičkového baletního mistrovství.

Jules Massenet proslul především svými operami Manon a Werther, jež dosáhly stejně jako většina dalších jeho děl velké popularity už za jeho života a oblibě u diváků se těší dodnes. Ostatní Massenetovy opery si již tak samozřejmou jevištní životnost nepodržely, o to záslužnějšími a zajímavějšími se dnes jeví pokusy o návrat tohoto bytostného melodika na světové operní scény i jinými skladatelovými opusy. Z velké řady oper věnovaných převážně ženským hrdinkám se zvláštním způsobem vymyká plod jeho tvůrčího stáří, opera Don Quichotte na motivy slavného románu Miguela Cervantese. Rytíř smutné postavy není u Masseneta karikaturou bludného rytíře jako v literární předloze, ale „humanistickým, do sebe ponořeným snílkem se slabostmi dítěte, hrdostí kastilského rytíře a dobrotou světce“, jak ho charakterizoval jeho první interpret Fjodor Šaljapin, pro něhož Massenet operu psal. Ženský element zastupuje v opeře krásná Dulcinea, pro níž nešťastně zamilovaný Quijote podstupuje svá dobrodružství a která jej v závěru prosí za odpuštění, neboť její srdce patří všem a jedinému muži se zaslíbit nemůže. Don Quichotte je vzdor pozdnímu datu svého vzniku (světová premiéra 19. 2. 1910 v Monte Carlu) mistrovskou ukázkou Massenetova svěžího lyricko-konverzačního slohu a skvostné orchestrace a svým vyjadřovacím jazykem ještě plně spadá do období romantismu. Druhá premiéra Státní opery Praha v sezoně 2009-10 oživuje toto dílo po 45 letech od poslední pražské inscenace.

Nesmrtelný příběh „smrti z lásky“ – opera Richarda Wagnera Tristan a Isolda na vlastní libreto podle eposu Gottfrieda von Strassburg – je přímo synonymem pro velký příběh romantismu jak svým námětem, tak traktováním literární i hudební složky díla. Vysoké nároky na interpretaci způsobily, že při pokusu o uvedení ve Vídni byla opera po sedmdesáti zkouškách v letech 1862-64 prohlášena za neproveditelnou a její světová premiéra se konala z iniciativy krále Ludvíka II. Bavorského až 1865 v Mnichově. V dobách někdejšího Nového německého divadla v Praze, předchůdce dnešní Státní opery Praha, zde Wagner patřil ke kmenovým autorům a jeho Tristan a Isolda k „rodinnému stříbru“, jímž vedení pravidelně obohacovalo repertoár pokaždé, když mělo pro takový úkol k dispozici velkou dirigentskou osobnost a pěvce mimořádných kvalit. Následkem válečných událostí se u nás po roce 1945 Wagnerovu dílu nějaký čas nedařilo, a přestože koncem padesátých let začalo pozvolna docházet k jeho rehabilitaci, na Tristanovi a Isoldě jakoby ulpěla traumatizující nálepka nedosažitelného vrcholu. K novému nastudování po 76 letech od poslední zdejší inscenace (nepočítáme-li hostování zahraničních souborů) dochází v koprodukci Státní opery Praha s Teatro Municipal v Santiago de Chile.

Na romantické vlně se ponese rovněž „divadelní hra o 2009 verších“ Kudykam z dílny mistrů českého uměleckého šansonu Michala Horáčka a Petra Hapky, uvedená ve Státní opeře Praha ve světové premiéře 21. 10. 2009. Příběh mladíka Martina, který se vydává na cestu za hledáním víry, lásky a naděje, doprovázen bizarní postavou potměšilého rádce a pokušitele, spatří diváci až ve trojí alternaci speciálně naangažovaného týmu zpěváků a herců ve velkolepé fantaskní podívané s řadou vizuálních a technických kouzel.

Součástí projektu Velké příběhy romantismu ve Státní opeře Praha budou další doprovodné akce k uváděným premiérám, především dvě tematicky zaměřené výstavy připravené dokumentačním centrem SOP. První z nich s názvem Od Růženky k Anastázii představí na výběru dobových fotografií všechny dosavadní inscenace Spící krasavice na scéně Státní opery Praha a zachytí přípravy nejnovější podoby tohoto baletu v režii a choreografii Yuri Vámose, druhá se zaměří na inscenační tradici opery Tristan a Isolda v Novém německém divadle včetně významných dirigentských a pěveckých osobností, jež tuto tradici spoluvytvářely. Massenetovu operu uvede přednáška hudební historičky a kritičky PhDr. Vlasty Reittererové Operní odkaz Julesa Masseneta prizmatem 21. století s ukázkami z nahrávek Dona Quichotta v provedení světových pěvců. Doplňkem romantického projektu bude výstava zahájená ve Státní opeře 27. 2. 2010 při slavnostním představení opery Giuseppe Verdiho La traviata, která připomene devadesáté výročí prvního nového nastudování této opery v někdejším Novém německém divadle. Na výstavě uvidí návštěvníci dvacet podobizen vynikajících představitelek Violetty Valéry, jež tuto roli vytvořily v průběhu let na zdejším jevišti, včetně tak slavných jmen jako Emma Albani, Luisa Tetrazzini nebo Nellie Melba.

Pavel Petráněk, Tomáš Vrbka
autoři a vedoucí koordinátoři projektu

Weitere Nachrichten

Wohin weiter gehen?

Übersehen Sie nicht
Die Staatsoper Prag - die Theatergeschichte in Bildern und Daten - Deckblatt
Die Staatsoper Prag - die Theater- geschichte in Bildern und Daten
Tomáš Vrbka
Die Staatsoper Prag gibt in der Mitarbeit mit dem Verlag Slovart eine repräsentative Publikation heraus, die sich mit der Geschichte dieser bedeutenden Kulturinstitution seit ihrer Öffnung im Jahre 1888 bis Ende der Saison 2002/2003 beschäftigt. Das Buch mit dem Titel Státní opera Praha – Historie divadla v obrazech a datech – Die Staatsoper Prag – die Theatergeschichte in Bildern und Daten konzentriert sich ausschließlich auf das Opergeschehen auf dieser Bühne, obwohl dieses Theater in der Vergangenheit unter verschiedenen Namen auch dem Schauspiel, der Operette und dem Ballett diente. Die Teile, die sich diesen Genres widmen, plant die Staatsoper Prag in den nachfolgenden Jahren herauszugeben.

Copyright © 2004 – 2012, Staatsoper » web 2142.net » webmaster » RSS